Tenká, křupavá a šťavnatá pizza je zřejmě nejznámějším italským pokrmem, který doslova dobyl svět. Nejde o nic jiného než jen o „slaný koláč“, ale budete-li se řídit uvedenými radami, stane se z něho rázem nezapomenutelnost.

Po stopách pizzy

Předchůdce pizzy byl tenký plochý koláč z kynutého těsta pokapaný olivovým olejem a obložený česnekem, původně určený pro nejnižší vrstvy obyvatelstva. Vznikl v okolí Neapole a významným mezníkem v historii pizzy byl rok 1899. Tehdy byla pizza připravena známým neapolským pekařem na letní slavnost pro královnu Margheritu Savojskou, která zde trávila dovolenou. Pizza byla upravena v italských národních barvách – červená rajčata, smetanově bílý sýr mozzarella a zelené lístky čerstvé bazalky. Pizza slavila velký úspěch a na počest královny byla pojmenována Margherita.

Tento slaný koláč a jeho bezpočetné obměny se po světě rozšířily až po roce 1945, kdy ho „objevili“ a zdokonalili američtí vojáci. Snadná příprava a jednoduchá konzumace pizzy se postupně rozšířila, stala se i jídlem rychlého občerstvení a získala si globální popularitu. Je možné koupit předpečené korpusy, polotovary i mraženou pizzu, ale stále platí, že nejlepší pizza je připravovaná tradičním způsobem z čerstvých kvalitních surovin a v unikátní peci.

Pizza krok za krokem

Kvalitní těsto

Těsto na pizzu může být buď klasické z bílé mouky, z celozrnné mouky nebo z různých druhů mouky. Zpracováváme ho vždy ručně, takže žádné hnětače či elektrické přístroje. Těsto necháme před pečením alespoň hodinu odpočinout, ovšem prospěje mu i několik hodin pomalého kynutí.

Rajčata nejen pro barvu

Rajčata dávají pizze barvu, šťavnatost a chuť. Skvěle se hodí třešňová rajčátka nebo italská soudkovitá rajčata, lze použít i loupaná konzervovaná rajčata, v případě nouze kvalitní rajčatový protlak. Na kečup raději zapomeňte, s italskou kuchyní nemá nic společného.

Sýry dodají sytost

Obzvláště se hodí mozzarella, ricotta, feta nebo sýry intenzivní chutě – parmazán, čedar, Madeland, niva...

I uzeniny se hodí

Pikantní salám, kvalitní šunku, klobásy chorizo, slaninu, prosciutto nebo pancettu si můžete na pizze vychutnat.

Bohatství variant

Kombinace všech ingrediencí dělají z pizzy fenomenální a univerzální pokrm, který vyhoví každé chuti. Na pizzu lze použít celou řadu dalších chutných surovin – maso, plody moře, houby, špenát, cukety, pórek, artyčoky, olivy, ančovičky, kapary, pálivé papričky a další. Ale nezapomeňte, že jednotlivé chuťové kombinace by spolu měly harmonizovat.

Vůně bylinek a koření

Výrazný akcent dává pizze koření, které z velké části tvoří bylinky rostoucí kolem Středozemního moře. Na pizzu můžeme použít oregano, bazalku, rozmarýn, majoránku, estragon, tymián, saturejku, hrubě mletý pepř a podobně.

Pokryto a upečeno

Suroviny by měly pokrývat celou plochu těsta v nepříliš vysoké vrstvě. Pizzu vkládáme do rozpálené trouby na 180 - 220 °C a dobu pečení ovlivňuje výška těsta, tenkou pizzu pečeme asi 7 minut, silnější 10 minut a více.

Originální italský recept na těsto na pizzu

Ingredience: 500 g hladké mouky, 1 lžíce olivového oleje, ½ kostky droždí, 250 ml vody, špetka soli

Postup:
Rozdrobené droždí smícháme ve vlažné vodě, vlijeme do prosáté mouky se solí, olejem a vypracujeme vláčné těsto. Vzniklé těsto rozdělíme na dva bochánky, zabalíme je do fólie a necháme je nejméně hodinu, ale nejlépe 12 hodin odpočinout.